Evropská směrnice o spolupráci v oblasti správy daní 2018/822/EU, tzv. DAC 6 – dodatek ke směrnici 2011/16/EU, jež zavádí oznamovací povinnost u přeshraničních, z hlediska daňového plánování potenciálně agresivních, uspořádání, jejichž motivem může být získání daňové výhody, vyžadovala implementaci v jednotlivých státech EU nejpozději do konce roku 2019, přičemž nová úprava měla být účinná nejpozději od 1. 7. 2020.

Z důvodu vypuknutí pandemie COVID 19 došlo v ČR díky dopadům této pandemie ke zdržení příslušné transpoziční novely, přičemž při schvalování v poslanecké Sněmovně Parlamentu ČR se odhaduje, že účinnost této transpoziční novely bude posunuta z původního termínu (1. 7. 2020) až na září tohoto roku.

Vzhledem ke skutečnosti, že v mnoha dalších státech EU došlo k obdobnému zdržení při implementaci úpravy, byl již na úrovni Rady EU připraven návrh novely směrnice 2011/16/EU, který mj. posunuje lhůty pro plnění oznamovací povinnosti dle směrnice DAC 6 přibližně o 6 měsíců, tzv. směrnice COVID-19 DAC. Přijetí této směrnice na úrovni EU se očekává do konce měsíce června.

Ministerstvo financí ČR reagovalo doplněním novely daňových předpisů o návrh zmocňovacího ustanovení do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Na základě tohoto ustanovení bude moci vláda prostřednictvím nařízení vlády implementovat uvedené prodloužení lhůt.

V případě schválení směrnice COVID-19 DAC, v jejím aktuálním znění, by měla být splněna oznamovací povinnost ve vztahu:

  • k přeshraničním uspořádáním, jejichž první krok byl realizován v období od 25. 6. 2018 (tj. od data účinnosti DAC 6) do 30. 6. 2020 (včetně), nejpozději do 28. 2. 2021,
  • k přeshraničním uspořádáním, které byly zpřístupněny či připraveny k zavedení, či jejichž první krok byl realizován, v období od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 (včetně), nejpozději do 30. 1. 2021,
  • k přeshraničním uspořádáním, které byly zpřístupněny či připraveny k zavedení, či jejichž první krok byl realizován, od 1. 1. 2021, nejpozději do 30 dnů od takové rozhodné skutečnosti.

DAC 6 patří mezi jeden z nástrojů k zabránění daňových úniků, který vychází z akčního plánu OECD známého jako „BEPS“. Tato oznamovací povinnost dopadá v rámci EU na tzv. zprostředkovatele, tj. zejména na advokáty, daňové poradce, auditory a další osoby, nicméně v ČR zůstává v souvislosti s DAC 6 zachována mlčenlivost vybraných profesních skupin, například daňových poradců či advokátů. Jejich povinností je však klientovi oznámit uplatnění své profesní mlčenlivosti. V takových případech může mít oznamovací povinnost jiný zprostředkovatel nepoužívající profesní mlčenlivost nebo přímo daňový poplatník.

Předmětná směrnice DAC 6 zavádí povinnost oznamovat přeshraniční uspořádání, pakliže toto naplní alespoň jeden z charakteristických znaků uvedených v příloze směrnice. Současně se budou některé znaky testovat společně s testem hlavního přínosu transakce, přičemž ten bude naplněn, bude-li možné stanovit, že hlavním nebo jedním z hlavních přínosů, které z uspořádání vyplynou, je získání daňové výhody. Jedná se např. o uspořádání, v rámci něhož jsou podnikány vykonstruované kroky sestávající se z pořizování ztrátové společnosti, uspořádání, které má za účinek převedení příjmu na majetek, dary či jiné kategorie příjmů zdaňované nižší sazbou či osvobozené od daně či tzv. kruhové transakce.

Existence určitých znaků však bude zakládat povinnost oznámit přeshraniční uspořádání i bez splnění testu hlavního přínosu. V těchto případech se jedná např. o uspořádání zahrnující netransparentní právní řetězec, v oblasti transferových cen pak využití tzv. safe harbour rules“, převod těžko ocenitelných nehmotných aktiv apod.